30. května 2013

Hurá penze !!!

       Hurááá penze!!! křičí zaměstnanec po dosáhnutí věku 55 let. Zní to téměř jako začátek sci-fi povídky. Opak je však pravdou. Do penze se v 55 letech mohou těšit Číňané, zatímco většina Evropanů se penzijního věku obává. Není se čemu divit. Evropská populace vymírá a věk pro odchod do důchodu se prodlužuje, a  jak řekl jeden z našich nejvyšších politiků - Petr Nečas: "Něco se udělat musí..."
        Obhajovat penzijní reformu slovy "Něco..." ukazuje na jednoznačnou nekoncepčnost důchodové reformy. Ukazuje rovněž na to, že evropští politici nemají jasný program či představu, kam dění ve svých zemích směřovat, a tak vymýšlejí jen další poplatky a další způsoby jak daňového poplatníka "natáhnout".
Vždyť jen svěřit peníze soukromým institucím, mnohdy navíc s neprůhlednou vlastnickou strukturou je více než nebezpečné, přičemž druhý pilíř důchodové reformy by nemusel být špatný. Člověk spořící si na důchod by však musel mít možnost o svých penězích i po uzavření smlouvy nadále rozhodovat a musel by mít záruky, že se z fondů "nevypaří" se slovy - podnikatelský záměr se nezdařil.
       Cesta jak zajistit blahobyt celé populaci, včetně té stárnoucí však spočívá zejména v rozvoji společnosti. Poněvadž se cesta kapitalismu 21. století, založená na spotřebě, ukazuje býti špatnou, drancující a devastující cestou, je zapotřebí najít cestu novou. Nazvěme ji například cestou trvale udržitelného rozvoje, jejímž základním principem by byla podpora zdravě se vyvíjející vzdělané a pracující společností založené na úplné a fungující rodině . Na místo toho se Evropské vlády, včetně naší, snaží podpořit natalitu na nesprávných místech a přistěhovalectví lidí ze zemí třetího světa. Důsledky takového jednání se bohužel již začínají projevovat.
       O perspektivě mladých by se daly popsat stránky - od nemožnosti získat bydlení a založit rodinu, až po vzrůstající nezaměstnanost právě mladých lidí, plných síly a ideálů. Věková hranice odchodu do důchodu se neustále zvyšuje a tím se i nadále vzdaluje možnost mladých získat perspektivní práci, nehledě na skutečnost, že v moderní kapitalistické společnosti se člověk ve věku cca 50 ti let stává nezaměstnatelným i přes jeho zkušenosti, poněvadž je pro zaměstnavatele neúnosně drahým.
       Kdysi jsem četl článek pojednávající o důchodových fondech ČSSR, z něhož vyplývalo, že nebýt "rozkradení" rozuměj - nalití do státního rozpočtu, byli by občané zabezpečeni na dalších padesát let. Bohužel se mi tento článek již nepodařilo nalézt  ( budu rád, pokud někdo ze čtenářů pošle odkaz ). Nicméně, tohle je jedno z řešení - ze státního rozpočtu přísně vymezit NEDOTKNUTELNÝ důchodový fond, přičemž by správa takových fondů státem mohla vyjít mnohonásobně levněji, než u komerčních společností, ovšemže za předpokladu opravdové nedotknutelnosti a nemožnosti vytunelování. V konečném důsledku by takový fond mohl být i výnosnější.
Přidejte prosím svůj názor nebo napište na martin.sliva@cestivlastenci.cz

   Související odkazy:
Druhý důchodový pilíř - Sen či noční můra?
Já jsem tvé stáří, pozvi mě dál...
Přežije Česká republika 21. století?
Počátek konce či genocida?
Jak sehnat peníze a nezvyšovat daně?

Žádné komentáře:

Okomentovat