30. října 2014

Prezident (se) vyznamenal

      Ach jo... Těmito slovy by mohl začít a zároveň skončit tento příspěvek.
Předávání nejvyšších státních vyznamenání jsem vždy považoval za jeden z největších svátků, který může posílit naši národní hrdost. Ač bych velmi rád konečně napsal něco kladného k naší politice, stále se mi to nedaří, protože prezident Zeman, ale i někteří ocenění tuto "svátost" dokonale degradovali.
       Jednu jedinou pozitivní odezvu letošní předávání vyznamenání bych přeci jen měl. A sice ocenění Sira Nicolase George Wintona. I zde se však prezident zachoval jako... jako... minimálně jako nesoudný člověk, tím, že podmínil ocenění osobním převzetím. Kdyby opravdu choval úctu k siru Wintonovi, tak by byl ochoten sednout do letadla a místo, aby letěl s Kelnerem do Číny, tak zaletěl  vyznamenání osobně předat sto pěti letému starci do Británie. Nakonec faux pas by se určitě neodpustil, když mohl Vondra letět vládním speciálem do USA vyznamenat vrahy Mašíny, tak proč by Zeman nemohl letět do Británie ocenit zachránce 669 DĚTSKÝCH životů? Vyjádřil by tak nejvyšší úctu.
       Vyznamenání pěti padlých českých vojáků nijak neodsuzuji, avšak kecy kolem toho, že odpad národa je označuje za žoldáky si mohl odpustit. Tento odpad je cca polovina lidu, která mimochodem živí i Zemana (btw. - abych byl moderní - dobře se daří rozdělovat slovanské národy). Pokud to však zhodnotíme z čistě právního hlediska: Povoluje Ústava ČR okupaci cizích států? Je ČR ve válce s Afganistánem? Jakmile odpovíme na tyto otázky NE, tak tam naši vojáci nemají co dělat a jsou žoldáky ve službách USA potažmo NATO a jsou okupanti. Vojáci na území cizího státu jsou vždy okupanti. To, že jsme členy vojenského uskupení nijak neospravedlňuje naši přítomnost v Afganistánu - ČR není ve válce s touto zemí.
       Korunu ceremoniálu nasadilo ocenění umělců, kteří se podíleli na prezidentské kampani a také neúcta jednoho z nich k celému aktu, když se dostavil v oděvu odpovídajícímu spíše techno party pod širákem.
       Osobně se také domnívám, že prezident mohl ocenit nebohého chlapce ze Žďáru nad Sázavou, který projevil obrovskou osobní statečnost, mohl tím alespoň částečně zmírnit utrpení rodičů. Pokud by byla vůle a úředníci "hejbli" prdelí, tak nic nevadilo, že návrh přišel pozdě. Ovšem - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody. A kdo rychle dává, dvakrát dává. Takže vyznamenat Petra Vejvodu za rok nebo za deset, je již celkem jedno.
Přidejte prosím svůj názor nebo napište na:
martin.sliva@cestivlastenci.cz

Související příspěvky:
Pochybuji... 

17. října 2014

Pochybuji...

       Mnohokrát jsem kritizoval přístup ke kriminálním živlům Svět naruby, Začněme řvát a Začněme řvát II - Proč (ne)vykrást auto či mizející slušnosti - Hejna včel  a neodpustím si ani tentokráte. Kriminalita jen kvete a praví viníci jsou omlouvání - tu nepříčetností, tu duševní chorobou, tu etnikem a jeho jinakostí a vše dohromady je zastřešeno lidskými právy a Stehlíkovou a Uhlem a Kocábem a Hulejlou a Šabatovkou a Samkovou a podobnými mírně řečeno individui, která placena z daní se však nestarají o lidská práva slušných občanů, ale o lidská práva nelidských zrůd. Ovšem jaká  lidská práva si zaslouží zrůdy?  A jaká lidská práva mají jejich oběti? Pravděpodobně diametrálně odlišná. Oběti mají právo být jen obětí, zatímco jejich vrahové mají volební právo, právo na bezplatnou lékařskou péči, na vzdělávání, na teplou stravu třikrát denně, na vycházky, na kontakt s rodinou. Zvláště to poslední právo bych zdůraznil - je jim přiznáno takové právo, kterého oni navždy své oběti a jejich rodiny zbavili.    
       Kolik zmařených životů to bude stát, dokud se naši politici nezamyslí? Mnoho a mnoho, protože oni se nezamyslí, jsou stejní. Každý, kdo dbá o to, aby se sviním nezkřivil vlásek, je stejná svině. Když někdo útočí s úmyslem zabít, měl by být eliminován, a to navždy (netýká se sebeobrany). Prostě jakmile se někdo nechová dle morálních, božích či světských zákonů - nechová se jako člověk, tudíž si nezaslouží lidská práva a musí s tím počítat, že je pozbude.      
       Mnoho zbytečných vražd se již stalo a mnoho se stane. Je tohle demokracie, když  se svobodně cítí jen svině? Je tohle demokracie, když vrahy, ubytováváme v "hotelích all inclusiv" z našich daní, a to i z daní příbuzných obětí? Sami se pak zabarikádujeme ve školách a ve firmách, na vlastní domy nainstalujeme mříže. Pak děkuji - tohle nechci!!! Za mříže a pod zámek patří lumpové a vrahové - nikoliv my!!!
       Od úterního rána pochybuji. Nedá se říct, že jsou to nové pochybnosti, avšak jsou tak nějak oživené a zesílené. Pochybuji o tomto světě, pochybuji o tomto státě, pochybuji o vládách a jejich národech a konečně pochybuji sám o sobě. Od úterního rána mi není dobře a tím myslím opravdu není dobře. Cítím úzkost, mám zažívací potíže a je mi špatně na srdci i na duši. Možná nejsem docela v pořádku, když se mně takovým způsobem dotkla událost ze Žďáru nad Sázavou, ale prostě tak to je. Byla to zbytečná smrt, zapřičiněná pseudohumanismem. A taky pochybuji, že se něco změní, dokud my - běžní a slušní občané dopustíme, aby lidská práva měla kdejaká zrůda a my jim je ještě financovali.
       Závěrem chci vyjádřit opravdovou upřímnou soustrast rodině mladého hrdiny a popřát mnoho síly potřebné k vyrovnání se s tak náročnou životní situací.
       
Přidejte prosím svůj názor nebo napište na:
martin.sliva@cestivlastenci.cz

11. října 2014

Zemřel herec Pavel Landovský

       Dne 10. října 2014 ve věku sedmdesát osm let, zemřel svérázný herec Pavel Landovký, který se do našich srdcí zapsal zejména jako major Terazky z filmu Černí baroni či jako vesnický mládenec Tonda z filmu Utrpení mladého Boháčka.
Budiž mu země lehká.