Podlaháři, cestáři, tuneláři a jiní agenti mezi námi...

      Vskutku jsem netušil, že patříme mezi nejbohatší země světa. Pokud ovšem nejsme nejbohatší zemí, přesto máme nejbohatší cestáře a jim podobné profese.
       Nedávno jsem pokládal plovoucí podlahy. Při nákupu v hobby marketu mi prodejce neustále opakoval - "dejte tam mirelon, dejte tam mirelon. Čím vyšší vrstva, tím lepší izolační vlastnosti". Tehdy jsem ještě netušil, že se budu muset podrobit vyšetření sluchu, poněvadž, jak jsem se dozvěděl nedávno - pravděpodobně neříkal mirelon, nýbrž MILION.
       Nyní již je mi naprosto, ale naprosto jasné, kde jsou peníze daňových poplatníků. Jestliže se do základů podlahy vleze jako izolace třicet miliónů, kolik se vleze do základů jednoho kilometru dálnice, neřku-li tunelu - například Blanka?
       Nechme však cestáře a tuneláře stranou a pojďme se podívat do doby, kdy byl svět rozdělen železnou oponou. Tehdy západ a východ disponoval hordou agentů tajných služeb operujících v zahraničí. Občas, aby se ukázala síla na té či oné straně, tak se na některého z agentů posvítilo a ten padl do spáru místních tajných služeb. Ovšem takový zásah nesměl zůstat bez odezvy. Druhá strana brzy odhalila rovněž tajného obětního berana a rovnováha tak zůstala zachována.Vše skončilo v poklidu a po nějaké době dokonce výměnou agentů.
       Ejhle, jak jsme vynalézaví - dokážeme tyto praktiky náležitě zmenšit a rovněž použít pro demonstraci síly pravé či levé strany. Po zásahu na středočeského hejtmana (o jehož vině bych si nedovolil pochybovat), Impérium vrací úder a je nutno obvinit exministra, který si po vzoru manželského mudrosloví pravil: "každý milion, o kterém manželka neví má dvojnásobnou hodnotu."
      Až potud jsem smířen, se skutečnostmi týkajících se podezřelých finančních prostředků hejtmanů, ministrů či poslanců. Co však zůstává nesmiřitelnou skutečností, že tito lidé na rozdíl od zahraničních agentů pracují proti své Vlasti a nevzdají-li se sami svých poslaneckých mandátů, mohou o této zemi i nadále rozhodovat i ze své případné cely.
      Agenti byli zadrženi, k výměně došlo, vyšetřování skončilo - zapomeňte. Aféry exhejtmanů a exministrů zaměníme za tolik populární aféry např.: s extrémisty.

Blíže lidu...

      Bonzovat se nemá, oznámit se to musí. Jedničkový ministr Kalousek a ministr Drábek - dnes tj. 31. května 2012 navštívili město Brno. Spatře výraznou osobnost našeho politického života, pojal jsem hříšnou myšlenku křiknout na ministra Kalouska a očekávat, zda by si i mně troufl vytnout políček. Nakonec jsem tuto zavrhl, nechtíc našeho nejlepšího ministra zostudit, poněvadž si na to stačí sám.
      Oba ministři chtíc se přiblížit lidu, zašli na oběd i se svým doprovodem do restaurace Lucullus hotelu Internacional.Těžko říci o čem ti dva rokovali, poněvadž bohužel nevlastním ABL, natož  odposlechové zařízení. Netuším, zda nakonec zaplatili stravenkami, ale pevně věřím, že až zase budou přemýšlet o jejich zdanění, tak vzpomínajíc na Brněnský gurmánský zážitek, se nad běžným zaměstnancem slitují a nad svým nápadem s úsměvem mávnou rukou.

Kdo vymete kostlivce ze skříně?

Wer ausfegen Tod vom Gehäuse?

      Byť se svět nachází v 21. století a je již 67 let po II. světové válce, bohužel i nadále jsou rozdmýchávány staré křivdy, když stejně jako na sklonku 30-tých let 20. století zaznívají hlasitá slova sudetských Němců -
Posselt: Prezidentu Klausovi přeji klidný odpočinek v důchodu...

      Mluvčí sudetoněmeckého krajského sdružení Bernd Posselt, kritizující postoj Hradu vůči sudetským Němcům, nenechá suchý chlup rovněž na prezidentu Benešovi: " ...A pokud jde o Beneše, tak ten nikomu neuškodil víc než vlastnímu národu..." Před snahou popřít či zlehčit křivdy II. světové války však prezident Beneš varoval...

      Zrušení Benešových dekretů, by mohlo rozpoutat vlnu majetkových nároků Sudetských Němců (ať již žijících pamětníků hrůz II.Světové války či jejich potomků). Nakonec, o co jde? V naši republice, kde valná část průmyslu je ovládána zahraničním kapitálem, kde se např. bytové domy OKD dostaly do "pravých rukou", či byla vrácena Lucerna, by šlo jen o pár polorozbořených chalup v pohraničí. Problém bych viděl trochu hlubší. Nebylo by zrušení Benešových dekretů náhodou oním krokem, na který čekají skupiny popírající holokaust a další zvěrstva, využívaje při tom ubývajících pamětníků a ideu Evropské otevřenosti a integrace? Nebyla by to dýka v zádech lidí jednak vyhnaných z pohraničí na počátku války a v zádech obětí holokaustu?
       Z historického hlediska přece jen České země mají k Německu a Rakousku velmi blízko. Stačí se podívat na kulturu (Německé a České divadlo), či kuchyni (řízky s bramborovým salátem, vepřo - knedlo - zelo, pivo), ale i trochu jinou mentalitu Čechů.
       Pokud se chceme posunout dále do XXI. století, musí obě strany udělat opravdu tlustou čáru za minulostí a začít se k sobě chovat jako rovný k rovnému. Dosud jsou však noví členové EU považováni za outsidery, nikoliv za bratry. Neslyšíme slova - parafrázuji - "Našim národům", ale zájmy Němců, Francouzů .....................a pak těch ostatních.
       Buď jak buď - kostlivci ve skříni, stejně jako bezpráví, jsou na obou stranách. Avšak vymést je mohou pouze ti, kteří se oprostí od pocitu křivdy a jsou opravdu otevřeni vzájemnému přátelství, či lépe řečeno partnerství mezi ČR a Německem, ČR a zbytkem EU.
      Zatím z Německé strany spíše zaznívají slova podobna rétorice Josefa Goebelse.
___________________________________
      Takže Evropský parlament již zpochybňuje Benešovy dekrety. Zbývá ještě popřít milióny mrtvých ze II. světové války.

Povolání - Jidáš

Pirátský software mají ve firmách odhalovat placení udavači. Podnikatele to děsí
- plán připravený organizací Business Software Alliance a možná znamenající další posun ve vývoji lidstva.

      

       Současný svět se potýká mnohými problémy, jeden z největších problémů však je celosvětová nezaměstnanost, související jednak s rozvojem moderních technologií, jednak s narůstající světovou populací a samozřejmě také se vzdělaností obyvatelstva.
      Jak se vyvíjelo lidstvo, tak se vyvíjí jednotlivá odvětví lidské výroby. Řemesla, která existovala po tisíciletí, jsou dnes známa jen z literatury, a naopak o mnohých dnešních profesích si lidé 19. století mohli nechat jen zdát.
      Těžko se dá věřit, že v dávné historii byl položen základ profesi, která by světlo světa mohla spatřit teprve v souvislosti s nejmodernějšími výdobytky lidského intelektu.
      Vraťme se o dva tisíce let nazpět a pokusme se najít rozdíly, ale i souvislosti mezi vnímáním světa včera a dnes. 

      V dávné době se v zemi Izraelitské odehrál příběh, který navždy změnil svět. Tehdy se objevil Mesiáš a obklopen svými učedníky oznamoval příchod nové doby. Tímto mesiášem, jak čtenář jistě pochopil byl Ježíš Nazaretský. Avšak Ježíšovo poselství mohlo být naplněno až po jeho ukřižování a znovuzrození. V této souvislosti je často skloňováno jméno Jidáš, jakožto symbol zrady a udavačství.

      Byl Jidáš opravdu tak zavrženíhodným člověkem? Či ho k zavrženíhodnému činu dohnala hamižnost? Jidáš byl - alespoň na počátku - člověkem vysokého morálního charakteru, kterého uznávali všichni jeho spolupracovníci. Byl váženým, důvěryhodným pokladníkem skupiny. Jistě by ho nebývali zvolili, kdyby měli jen stín podezření! Je strašné si uvědomit pravdu, že i Jidáš byl typem vysoce morálního člověka- a zároveň tou nejodpornější postavou v lidské historii.
       V každé době se nacházeli zrádci a udavači, avšak udavačství nebylo nikdy povýšeno na ctnost, a to ani v režimech, které z udavačství očividně profitovaly. Být "Jidášem" tudíž nebylo zrovna ideální povolání. Takový "Jidáš" vždy více ztrácel než získal. Stačilo však pouhých dvacet let, dochází k radikální změně a možná ke vzniku nové profese. Jak jinak totiž nazvat placené udavače, kteří by měli odhalovat nelegální software? Vzniknou tedy tisíce malých udavačů - Jidášků, kteří nebudou nijak poznat, před kterými si nebude nikdo jistý a hlavně, kteří budou mít naprosto čisté svědomí, protože kšeft je kšeft? Nemluvě o možném zneužívání jakožto nástroje msty či konkurenčního boje? A co morálka?      

       Vždyť i ten, jež je považován za nejodpornější postavu dějin, měl nakonec výčitky svědomí, které ho donutily, aby peníze vrátil. Jidáš jde zpět ke kněžím a vyznává svůj hřích. Ovšem tito nemohou pomoci. Oni ani nebyli schopní mu ukázat cestu k míru v duši! Peníze, které za svou zradu dostal - ty stříbrňáky pálily jako oheň.
      Jistým ospravedlněním by mohla být společenská norma, že krást se přece nemá a oznámit se to musí.
      Krást se opravdu nemá - je to nemorální, byť motivem je zisk. Udávat se však také nemá, byť by i zde byl motivem zisk. Čím je tedy udavač lepší než zloděj? Čím je udavač morálnější? A kdo tedy pomůže dnešním Jidáškům? Udavačství jako společenská norma? Pocit - když udává soused, proč bych nemohl já?
      Je naše smýšlení na tom již opravdu tak špatně, abychom touhu po zisku nadřadili nad vyšší princip mravní? Na tyto otázky si musí odpovědět každý sám, a to mnohem dříve, než udělá stejnou chybu, jakou udělal Jidáš Iškariotský, a kterou již nemohl vzít zpět.

  

Související články:
Práskači udávají kvůli balíku peněz, ale i pro prkotiny

Autor bloggu...

         ...vyrůstá se zájmem o přírodu a vše co obklopuje člověka a jeho život. Po střední škole krátce pracuje v zemědělství i jako asistent veterinární ambulance.

        Po té nastupuje ke studiu přírodních věd na VŠ a kariéru startuje jako vychovatel ve školní družině. Brzy začíná učit na druhém stupni základní školy. Po sedmiletém působení ve školství se rozhoduje kariérně vyvíjet jiným směrem.

        Přijímá nabídku zahraniční společnosti a začíná pracovat jako obchodní zástupce odkud se vypracuje přes team leadera, marketing až po současnou pozici.

        Nesmiřuje se s tím, že pro část, nejen mladých lidí se slovo Vlast stává prázdným pojmem a slušnost, morálka, ale i politická kultura zažívá hluboký úpadek. Nevěří, že Česká republika - Vlast, budovaná našimi předky, je mrtva a zakládá profil, kterým hodlá oslovit VLASTENCE s velkým V, jež jsou stále hrdi na svůj původ, pramenící z osobností velkých Českých králů. Věří, že VLASTENCŮ je nespočet a dají o sobě vědět.

Bezostyšná drzost

Heger chystá náhradníka za IZIP. Portál bude stát další miliony.

       Nevěřil bych, když jsem včera psal svůj názor o dohazování projektů jiným švagrům či kmotrům ( viz. příspěvek o utahování opasků a odpovědnosti ), že nynější politici budou mít tolik drzosti, aby nepočkali ani rok, než občan (ovčan) zapomene. Tohle co předvádí nynější vláda je nejen výsměch, ale i hrubá urážka občana. Zloději se nám smějí veřejně v TV i jiných médiích a my si to bohužel necháváme líbit.

      Kam až můžou zajít tito lumpové, kteří dávno měli být obžalováni, abychom se konečně odhodlali ke změně? Tento příspěvek nevypadá rozhořčeně - tento příspěvek je totiž psán v rozhořčení, poněvadž tak drzí nejsou ani Somálští piráti.

Utahování opasků a odpovědnost

Česko vyhodilo za knížky IZIP 1,8 miliardy, teď je zruší.

      Projekt IZIP, je jen dalším příkladem hospodaření polistopadových vlád a rovněž dalším příkladem bezostyšného rozhazování peněz daňových poplatníků ( v tomto případě plátců zdravotního pojištění ), za účelem obohacení se. Dvě miliardy se převedly, či lépe řečeno ztratily neznámo kam, prospěch z těchto peněz má neznámo kdo.       Z úst mnoha politiků pak zaznívá - my jsme nic neukradli. Samozřejmě, že neukradli. V Čechách se totiž již dávno nekrade z kapes občanů fyzicky, ale dohazují se za provizi (jak jinak si vysvětlit neochotu majetkových přiznání našich vrcholných politiků? ) mnohokrát předražené, či zbytečné zakázky .
      Další oblíbená věta páně Kalouska či Nečase je - "Pokud má někdo podezření, nechť podá trestní oznámení." Ano to je samozřejmě možné v právním státě. Nikoliv ve státě, kde je pravda překrucována, či účelově upravována a nikdy se nic nevyšetří.
      Možná se však blýská na lepší časy - tentokrát trestní oznámení podává samotný ministr zdravotnictví. Téměř mám chuť si předem vsadit na výsledek. Jeden z možných výsledků ovšem již naznačil ministr Heger, když prohlásil: "I tak ale věřím, že budoucnost patří elektronizaci zdravotnictví..." Osobně v tom spatřuji novou státní zakázku, tentokráte ovšem pro jiného švagra, či kmotra, který se k původnímu IZIPu nedostal... 

      A odpovědnost za promarněné finance se opět přenese nikoliv na ministry, či poslance, nýbrž na poplatníka, který pod hrozbou státního bankrotu bude muset utáhnout opasky a ustát novou zdravotní reformu ve formě poplatků - 30,- , 60,- , 100,- , 300,- či 1000,- Kč nebo...???

Kolikrát ještě naletíme?

Nynější politici musí pryč, říká miliardář Babiš a rozjíždí volební kampaň !!!


      "Našim cílem je spravedlivější společnost, funkční a právní stát. A toho můžeme dosáhnout jedině jednoznačným vítězstvím občanského hnutí složeného z důvěryhodných a nezávislých osobností České republiky v následujících parlamentních volbách," uvádí na webu ve výzvě své iniciativy Babiš. „My nejsme ABL. Já své lidi do politiky nepustím a ani sám kandidovat do Sněmovny ani Senátu nehodlám. 
      Buď jak buď, nemohu se ubránit dojmu, že historie se začíná opakovat příliš brzo po předcházejících parlamentních volbách. Byť se iniciativa ANO 2011 tváří ušlechtile, stejně tak se ušlechtile tvářily i Věci veřejné. Stejně tak Věci veřejné jsou financovány úspěšným podnikatelem, stejně tak je ten úspěch podezřelý minimálně úspěšným odkoupením zdravé části zbankrotovaného Chemapolu. Nechci nikomu křivdit, protože žádný trestný čin nebyl nikomu prokázán. Chci jen, abychom se napříště zamýšleli nad tím, komu dáváme svůj hlas a kdo bude rozhodovat o naší budoucnosti. Iniciativa ANO 2011 mě moc nepřesvědčila.

Neomezená moc peněz

     Jedním z mnoha příkladů zvrácenosti současného světa je neomezená moc peněz, s jejichž pomocí se lze vyhnout stíhání za jakýkoliv trestný čin, s jejichž pomocí lze dosáhnout změny politického systému, s jejichž pomocí lze vést války ve jménu humanity (avšak zejména pro ropu) v zemích třetího světa. Mohli bychom si říci, že nás se to netýká, že jsme od tohoto dění daleko. Avšak pozor !!! Zdání klame !!!
     Poslední dobou se množí případy, kdy se pachatel dopravní nehody nechová tak, jak mu nařizuje zákon - zastavením na místě nehody - a naopak od nehody, mnohdy neidentifikován ujíždí. Ne vždy se pachatele podaří dopadnout. Pokud se tak stane, tak to ještě není zárukou, že bude spravedlivě potrestán. Peníze a správné kontakty zvládnou ledacos zahladit, případně zamést stopy. Přestože nejmenovaný lobbista je zatím i nadále stíhán za úmyslné ublížení na zdraví, je velmi pravděpodobné, že se spravedlivému trestu vyhne.Osobně souhlasím s tím, že již jízda v opilosti je trestným činem, natož tak, když opilý řidič způsobí dopravní nehodu. Přesto náš právní systém je ochotný o vině či nevině takového (ovšem movitého a spojeného se správnými lidmi) nezodpovědného řidiče polemizovat.
      Pořád se nás to netýká? Příště může být na straně oběti někdo z Vašich blízkých, můžete to být Vy sami, Vaše dítě...
_________________________________________________
      A je to tady. Pro jednoho je jízda v opilosti trestný čin, u jiného se zkoumá, zda byl příčetný. Vidím to tak, že spravedlnost bude zase jednou opravdu slepá a lump bude osvobozen.

Přidejte prosím svůj názor nebo napište na: martin.sliva@cestivlastenci.cz

8. květen

8. květen - státní svátek, kdy většina obyvatel užívá den volna. Kdo si ještě dnes uvědomuje, proč je 8. květen dnem státního svátku? V době ovládnuté médií, zejména televizí a internetem, najdeme jen velmi málo zmínek o významu Dne osvobození. Komerční televize nezajímá nic jiného než sledovanost, které dosahují vysíláním mexických telenovel a akčních trháků, případně zpravodajství protkaných zločiny a katastrofami všeho druhu. Veřejnoprávní televize si s komerčními moc nezadá. V den osvobození se s veřejnoprávní televizí chodí na houby, čaruje zde nosatá čarodějnice a čtrnáctiletá agentka Kim Possible řeší své problémy s autoškolou. Zmínka o neblahé historii první poloviny čtyřicátých let minulého století padne za celý den 2 - 3 x. Abych byl přesný, ještě jedna zmínka padne v hlavním zpravodajství, kdy některý z nabubřelých politiků pokládá věnec u hrobu neznámého vojína a snaží se (byť neúspěšně) vymáčknout slzu dojetí.

Kontakt

Cítíte se býti osloveni některou z myšlenek tohoto blogu? Hledáte někoho, s kým budete moci o daných problémech novodobé společnosti diskutovat? Či naopak Vás něco pobuřuje?
Využijte e-mailovou adresu a neváhejte mi napsat. Rád s Vámi o této problematice pohovořím. Případně rád získám nové přátelé.

martin.sliva@cestivlastenci.cz

Děkuji za každý Váš podnět či připomínku.

Martin S.

Přímá volba prezidenta - past na voliče?

 Přímá volba prezidenta ČR by se měla stát pojistkou demokracie v naší zemi. Je tomu opravdu tak? Jsou ti, kteří mají vysokou pravděpodobnost úspěchu v klání o Hrad těmi pravými? Či snad mají sloužit jako další nástroj k rozdělení národa, a tudíž i menší nebezpečí spočívající v odstavení dnešních parlamentních stran?
      Dle mého názoru by kandidát na prezidenta České republiky měl splňovat několik zásadních kritérií:
1. Musí být Vlastenec
2. Musí být nadstranický
3. Musí hájit zájmy ČR
4. Musí být morálně bezúhonný, musí držet  slovo
      Dnešní politika až  příliš často využívá krátké paměti národa, a tak se může stát, že nejžhavější kandidáti se tváří, jakoby všechny podmínky splňovali.
 Jan Švejnar - ekonom - navržen ČSSD, účastnící se již minulé volby prezidenta, je vskutku "opravdovým vlastencem". Vlastenectví Jana Švejnara se projevuje zejména dvojí státní příslušností. Jeho pouto ke druhé Vlasti je natolik silné, že by se amerického občanství vzdal pouze v případě zvolení prezidentem ČR. Čili jinými slovy - Národe - Ty jsi tu  pro mě, nikoliv já pro Tebe.

      Absolutně nejsilnějším prezidentským kandidátem je Jan Fischer. Jan Fischer se stal premiérem úřednické vlády v roce 2009. Fischer sám vždy prohlašoval, že po předčasných volbách a nástupu politické vlády, se hodlá vrátit do čela ČSÚ.Český národ si nestranického premiéra zamiloval. V říjnu 2009 se umístil na prvním místě v průzkumu důvěry v ústavní činitele. Navíc je pan Fischer zárukou demokracie a hlavně ochrany lidských práv a integrace ČR do EU.V současnosti působí Fischer jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně. Ovšem nějak zapomněl na návrat do ČSÚ.
_____________________________________
       Svůj názor na vlastenectví pana Švejnara neměním, avšak vážím si jeho rozhodnutí vzdát se kandidatury, protože není schopný konkurovat ani Janu Fischerovi, ani Miloši Zemanovi, neboť dle slov J. Švejnara - vynakládají na kampaň peníze z netransparentních zdrojů. Vážím si rozhodnutí Jana Švejnara, že se nehodlá propůjčit mafiánským praktikám.

Přežije Česká republika 21. století?

Odpověď na otázku z titulku není jednoznačná. Již dnes existují podložené informace o vymírající české populaci. 

Naskýtá se mnoho otázek, proč k tomuto stavu došlo, a jak mu zabránit?

Co dělaly polistopadové vlády pro občany ČR? 

Pro mladé páry jsou v republice jen velmi špatné vyhlídky. Získat vlastní bydlení je takřka nadlidský výkon a znamená zadlužení se na celý život. Pořídit si rodinu o více než jednom dítěti znamená dostat se na hranici chudoby, poněvadž podpora rodiny pracujících rodičů je ze strany státu téměř nulová. Z dnešního pohledu tudíž neplatí - Rodina - základ státu. 

Ve chvíli, kdy přibude i avizované školné, tak perspektiva mladého člověka, pokud bude chtít dosáhnout určité úrovně vzdělání, je zdrcující. Vznikne mu tak dluh, který spolu s nekřesťanskými úroky a hypotékou na bydlení  vyšplhá do astronomických výšin. 

Mladí lidé tento stav často řeší odchodem ze své (bohužel macešské) Vlasti do zahraničí. Pro každou zodpovědnou vládu, je takové řešení nepřípustné !!! 

Řešením situace nemusí být ani příliv cizinců, vždyť jaké pouto, krom toho ekonomického, je poutá k naší zemi?

Chceme-li zachránit Českou republiku, chceme-li zachovat snahy našich předků o samostatný Český stát, musíme jít stejnou cestou, jakou šli naši předkové. Musíme jít cestou posílení vlasteneckého cítění. Musíme jít cestou národního obrození. Každý z nás může, byť malou měrou, přispět.