Má Vlast: listopadu 2013

21. listopadu 2013

Zemřel zpěvák Pavel Bobek

Dne 20. 11. 2013 zemřel ve věku 76 let populární zpěvák a nestor české country muziky

Pavel Bobek.

Dnes si již sotva kdo vzpomene, že v letech 1963 - 1965 působil ve skupině Olympic.

Většině z nás se do srdcí zapsal jako rokenrolový a hlavně country zpěvák.

K jeho největším hitům patří Oh Ruby, nechtěj mi lásku brát,

Lásko, mně ubývá sil

nebo Pojď stoupat jak dým.

Nezapomenutelný je ovšem duet

s Marií Rottrovou - S tím bláznem si nic nezačínej.

Věnujme Pavlu Bobkovi, alespoň tichou vzpomínku.

20. listopadu 2013

Už je to tady, už je to tady... znělo na Václavském a jiných náměstích v roce 1989, ovšem tehdy jsme nevěděli ( byl jsem přímým účastníkem událostí r. 1989 ) co je tady. Teď už to vím. Česká republika se stala "Afrikou" Evropy. Jsme námezdní síla, jsme "negři", kteří si nezaslouží nic jiného, než žrát zbytky od popelnic.
ANO!!! Někteří se mají, lépe než ostatní, protože podvodem získali miliardy, jiným zůstává jen strach o své vlastní bydlo: Chceš bydlet? Vem si úvěr, chceš na dovolenou? Vem si úvěr. Chceš, aby děti dostaly kvalitní vzdělání? - Vem si úvěr. Chceš zdraví? Vem si úvěr.
Takže 24 let po sametové revoluci, kdy nám bylo vtloukáno do hlav, že se nemusíme ničeho bát, děláme celonárodní sbírku potravin jako bychom se posunuli do meziválečného období (pozn. nevzpomínám si, že bych v dětství někdy slyšel o tom, že lidé u nás nemají kam hlavu složit či co do úst dát).
Takže sice máme v obchodech banány, sice můžeme jezdit na dovolené do zahraničí, nicméně necelé dva milióny Čechů již spadlo do naprosté chudoby a další necelá dva milióny žijí na hranici chudoby - sakra - to je skoro polovina národa!!! Na druhé straně se mrhá penězi daňových poplatníků a vyplácejí se odměny, za které by některé rodiny žily i několik let.To vám (nám) to stále ještě nedochází? Jedná se o systematickou likvidaci národa!!! Teď z nás navíc ČNB udělala "boháče" oslabením koruny. Poslední mýtus českého kapitalismu - levná dovolená v zahraničí - padl. Proč tedy ještě držet tento kapitalismus, tuto "demokraturu"?
Uvědomme si, že ať se snažíme, jak se snažíme, nikdy nezbohatneme. Mocní nám to nedovolí. Kdybychom měli blahobyt, bez starostí, mohli bychom přemýšlet. A to se nesmí!!! Raději se bojme o svých pár tisícovek, o bydlení, o zdraví, bojme se stáří a nestarejme se o souseda, kterému právě "chcípá koza" např. vyhazovem z práce, protože tento se už nevyplácí, neboť je služebně starší a tudíž drahý. Co na tom, že soused nebude moci splácet hypotéku a ocitne se na ulici, hlavně, že toto se nestalo mně. A politici, kteří jsou loutkami sloužícími diktátu peněz se budou dále beztrestně podílet na ožebračování národa. Jenomže pozor! Každému se to v tomto nenasytném systému může stát a pokud sami nezačneme určovat směr, jakým se má společnost ubírat, pokud sami nezačneme vládnout, tak nám jednou nezbude nic jiného, než se postavit do fronty na potraviny.

Pro připomínku je vhodné uvést projev V.Havla z r. 1989 .

Přidejte prosím svůj názor nebo napište na:

martin.sliva@cestivlastenci.cz

Související články:

Kupní síla Čechů klesá. Víc peněz už mají i Slováci

Po volbách
Zatočíme s chudobou?

Hippokrates by se divil II

Já jsem tvé stáří, pozvi mě dál...

Co zdraží kvůli sražené koruně? Benzin i elektronika

Po zdražení budeme víc utrácet. ČNB slibuje paradox

16. listopadu 2013

Po volbách

Máme takřka tři týdny po volbách, ale na zlepšení politické situace si však budeme muset počkat. Ne měsíc, ne měsíce, ale pravděpodobně několik let. Současné rozpoložení politických sil neumožňuje regulérně sestavit stabilní vládu. A nebo ano?
První možností by mohlo být sestavení vlády napříč politickými stranami, každá strana by měla poměrné zastoupení ve vládě, dle toho, kolik získala mandátů. Taková vláda by mohla zastupovat občany země, taková vláda by se zodpovídala občanům. Problém je v tom, že se mnohdy nejsou schopni domluvit členové jedné strany, jakpak by se domluvilo sedm politických subjektů?
Druhou možností je sestavení menšinové vlády s podporou, té či oné strany. V tuto chvíli by mohli menšinovou vládu, opřenou o tichou podporu některé z jiných stran, sestavit pouze ČSSD, ANO či KSČM.
Další možností (v tuto chvíli nejpravděpodobnější) je sestavení trojkoalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Byť s celkovým počtem 111 poslanců může tato trojkoalice zajistit politickou stabilitu země, proti hraje několik faktorů. Jednak nespolehlivost KDU-ČSL, která je schopna rozbít (stejně jako se přidat k jakékoliv vládě) kteroukoliv vládu, když nebudou vyslyšeny její požadavky. Je to vlastně taková řvoucí myš. Dalším faktorem hrajícím proti této koalici, jsou protichůdné politické i sociální názory. Neočekávejme, že nejbohatší SLOVÁK má zájem pracovat pro Čechy, stejně tak nemůže souhlasit s některými názory ČSSD, které jsou namířeny právě proti soukromému podnikání, ale hlavně proti "podnikavství".
Čtvrtá možnost je sestavení koalice ANO, TOP 09, ODS, ÚSVIT a KDU-ČSL (117 poslanců). Varianta v tuto chvíli nepravděpodobná, avšak co by pravice v čele s Kalouskem neudělala pro koryto. Tato varianta však stojí na hliněných nohou, s velkou pravděpodobností rozpadu, jak se u pravicových x-koalicí již několikrát ukázalo.
Lze se tedy z tohoto začarovaného kruhu, ve kterém se pohybujeme od roku 1997 vůbec vymanit? A nebo nezbývá nic jiného, než rezignovat na politické dění a volit menší či větší zlo?
Důvody nestability jakékoliv vlády v ČR nejsou ani tak politické jako lobbistické. Každá z parlamentních stran hájí zájmy pouze malé skupiny obyvatel. Neustále se všichni ohánějí demokracií. Demokracie je však vláda lidu, nikoliv vláda malých skupin. Takže pokud chceme něco změnit, začněme vládnout, a to nelze bez zájmu o politiku země. Nestačí projevit zájem pouze jednou za čtyři roky svou účastí v parlamentních či komunálních volbách. Účastněme se politiky aktivně a tvořme ji. Tvořme ji pro blaho většiny - pro blaho lidu.

Přidejte prosím svůj názor nebo napište na: