12. července 2012

Proč (ne)vykrást auto?

      V noci z pátku na sobotu mě čekalo nemilé překvapení. Přistoupivše ke svému vozidlu, jsem zjistil, že bylo vyloupeno, snad tím nejprimitivnějším způsobem, jakým to jde, a sice rozbitím bočního okénka. Neztratilo se celkem nic, protože ve voze nic cenného nebylo. Nemusím snad ani popisovat martyrium, které následovalo s policií, servisem, pojišťovnou atd.


 

      Pravděpodobně se s obdobnou situací setkala valná většina z nás, takže se asi zeptáte, proč mám chuť se touto problematikou zabývat. Tím hlavním důvodem není samotný trestný čin, jako široké okolnosti tyto činy provázející.
      Předně se po zaparkování vozidla objevila hlídka, jejíchž největším zájmem bylo, zda některé z vozidel neparkuje v zákazu stání. Tím nechci nijak znevažovat dohled policie nad dodržováním dopravních předpisů. Obávám se však, že i vzhledem k navrhovaným změnám v pravomocích obecní policie, se vytrácí význam, pro který byla zřízena. Posilování pravomocí se většinou týká dopravních přestupků - měření rychlosti, hlídání nezaplaceného parkovného - a opravdová ostraha bezpečnosti ve městech je ta tam.
      Dle některých názorů, příčinou obdobných trestných činů je vysoká nezaměstnanost. To sice může být pravdou, avšak pouze částečnou. Tyto činy nejsou páchány z hladu, poněvadž o osoby, které tyto páchají, se stát většinou velmi dobře stará.
      Co je tedy příčinou? Je to "daň z demokracie" jak se svého času vyjádřil bývalý ministr vnitra RUML? Znamená demokracie nemožnost dopadnout a potrestat tyto zločince? Či je to spíše nezdravá společnost? Neochota politiků řešit vážnou situaci s kriminalitou, případně zpochybňovat, neřku-li napadat práci policie? Nedivím, se, že policista, který dobře vykoná svou práci a je pak osočován (ze strany zviditelňujících se politiků ) z porušování práv a svobod stíhaného, se rozhodne pro příště hlídat špatné parkování.
      Bylo by velmi zjednodušené házet celý problém na toho či onoho politika, případně ministra. Problém je mnohem hlubší. Nějak se ze společnosti vytrácí úcta nejen k ostatním lidem, ale i k jejich snažení a práci. Mnozí z těchto "vykradačů" aut neznají pravou hodnotu peněz, ani úsilí vynaložené pracujícími, nikdy totiž na nic nevydělali, vše dostali a navíc mají neobvyklý nadbytek času. Tito lidé nejsou systémem nikterak nuceni k "bohulibé" činnosti.

Kam až tato situace půjde dál?
      Dnes se tito lumpové "jen tak" kouknou do auta, zda tam náhodou není něco cenného - čili ho vlastně (NE) vykradou a způsobí tak "pouze" škodu na vozidle v hodnotě mnoha tisíc korun.
      Co bude za rok, dva, tři...? Budeme se bát chodit po ulicích? Co kdyby se náhodou chtěli jen tak kouknout do našich peněženek? Zabijí člověka, aby se přesvědčili?
Či si za pět, deset let , budeme budovat po vzoru Američanů ve vlastních domech nedobytné a neprůstřelné místnosti?

      Demokracie je svoboda, nikoliv však svoboda bezmezná. Kde začíná svoboda jednoho, končí svoboda druhého. To je třeba si uvědomit a začít vychovávat novou společnost ke vzájemné úctě, ale i k úctě k práci jiných. My sami si musíme rozhodnout, kterou cestou se vydáme a zda nám stačí tento stav demokracie.

Žádné komentáře:

Okomentovat