25. května 2012

Povolání - Jidáš

Pirátský software mají ve firmách odhalovat placení udavači. Podnikatele to děsí
- plán připravený organizací Business Software Alliance a možná znamenající další posun ve vývoji lidstva.
      
       Současný svět se potýká mnohými problémy, jeden z největších problémů však je celosvětová nezaměstnanost, související jednak s rozvojem moderních technologií, jednak s narůstající světovou populací a samozřejmě také se vzdělaností obyvatelstva.
      Jak se vyvíjelo lidstvo, tak se vyvíjí jednotlivá odvětví lidské výroby. Řemesla, která existovala po tisíciletí, jsou dnes známa jen z literatury, a naopak o mnohých dnešních profesích si lidé 19. století mohli nechat jen zdát.
      Těžko se dá věřit, že v dávné historii byl položen základ profesi, která by světlo světa mohla spatřit teprve v souvislosti s nejmodernějšími výdobytky lidského intelektu.
      Vraťme se o dva tisíce let nazpět a pokusme se najít rozdíly, ale i souvislosti mezi vnímáním světa včera a dnes. 
      V dávné době se v zemi Izraelitské odehrál příběh, který navždy změnil svět. Tehdy se objevil Mesiáš a obklopen svými učedníky oznamoval příchod nové doby. Tímto mesiášem, jak čtenář jistě pochopil byl Ježíš Nazaretský. Avšak Ježíšovo poselství mohlo být naplněno až po jeho ukřižování a znovuzrození. V této souvislosti je často skloňováno jméno Jidáš, jakožto symbol zrady a udavačství.
      Byl Jidáš opravdu tak zavrženíhodným člověkem? Či ho k zavrženíhodnému činu dohnala hamižnost? Jidáš byl - alespoň na počátku - člověkem vysokého morálního charakteru, kterého uznávali všichni jeho spolupracovníci. Byl váženým, důvěryhodným pokladníkem skupiny. Jistě by ho nebývali zvolili, kdyby měli jen stín podezření! Je strašné si uvědomit pravdu, že i Jidáš byl typem vysoce morálního člověka- a zároveň tou nejodpornější postavou v lidské historii.
       V každé době se nacházeli zrádci a udavači, avšak udavačství nebylo nikdy povýšeno na ctnost, a to ani v režimech, které z udavačství očividně profitovaly. Být "Jidášem" tudíž nebylo zrovna ideální povolání. Takový "Jidáš" vždy více ztrácel než získal. Stačilo však pouhých dvacet let, dochází k radikální změně a možná ke vzniku nové profese. Jak jinak totiž nazvat placené udavače, kteří by měli odhalovat nelegální software? Vzniknou tedy tisíce malých udavačů - Jidášků, kteří nebudou nijak poznat, před kterými si nebude nikdo jistý a hlavně, kteří budou mít naprosto čisté svědomí, protože kšeft je kšeft? Nemluvě o možném zneužívání jakožto nástroje msty či konkurenčního boje? A co morálka?      
       Vždyť i ten, jež je považován za nejodpornější postavu dějin, měl nakonec výčitky svědomí, které ho donutily, aby peníze vrátil. Jidáš jde zpět ke kněžím a vyznává svůj hřích. Ovšem tito nemohou pomoci. Oni ani nebyli schopní mu ukázat cestu k míru v duši! Peníze, které za svou zradu dostal - ty stříbrňáky pálily jako oheň.
      Jistým ospravedlněním by mohla být společenská norma, že krást se přece nemá a oznámit se to musí.
      Krást se opravdu nemá - je to nemorální, byť motivem je zisk. Udávat se však také nemá, byť by i zde byl motivem zisk. Čím je tedy udavač lepší než zloděj? Čím je udavač morálnější? A kdo tedy pomůže dnešním Jidáškům? Udavačství jako společenská norma? Pocit - když udává soused, proč bych nemohl já?
      Je naše smýšlení na tom již opravdu tak špatně, abychom touhu po zisku nadřadili nad vyšší princip mravní? Na tyto otázky si musí odpovědět každý sám, a to mnohem dříve, než udělá stejnou chybu, jakou udělal Jidáš Iškariotský, a kterou již nemohl vzít zpět.
  




Související články:
Práskači udávají kvůli balíku peněz, ale i pro prkotiny

Žádné komentáře:

Okomentovat