11. prosince 2012

Hlavně transparentně

       Sejdou se Žid, Rakušan, Japonec, pár komunistů a Avatar... Tak nezačíná vtip, ale české prezidentské volby - hlásá možná vůbec první anekdota týkající se naší přímé volby prezidenta. Nebyly bychom to ani my -  Češi, kdybychom si neutahovali z tak vážné věci, poněvadž jak říká jiné lidové mudrosloví - sranda musí být, kdyby na chleba nebylo, či drsněji - kdyby tátu věšeli. Je-nom-že tady končí veškerá sranda. Laik by řekl - jde o budoucnost národa. Je tedy na každém z nás, abychom se zcela vážně zamysleli nad tím, komu svůj hlas dáme.
       Popravdě řečeno moc bohatý výběr zde není. Charakterové vlastnosti jednotlivých kandidátů jsou slušně řečeno na zvracení.
      Miloš Zeman, sám jako premiér odmítajíce spolupráci s komunisty, jde transparentně žádat komunisty o podporu, stejně jako Jiří Dienstbier, jehož otec se musí obracet v hrobě (ledaže by ta persekuce ze strany Ksč byla báchorkou). Nakonec nejvíce rozumu projevila ona "extremistická" strana rozhodnutím nepodpořit ani jednoho.
       Karel Schwarzenberk, byť jinak velmi moudrý a transparentní muž, zase naletěl netransparentnímu Kalouskovi, který ho transparentně využil ve svůj prospěch.
       Jak však vybrat toho správného? Například vyřazením několika kandidátů, což nahraje těm správným a schopným jako je Fischer.
       Protože naši politickou scénu jímá hrůza z toho, že by se prezidentem mohl stát názorově vyhraněný transparentně poloviční Japonec, je zapotřebí ho odstranit a ještě na něj naházet špínu a zpochybnit transparentnost financování jeho kampaně. Proč by však  měl Okamura  mít transparentní kampaň, když si ji hradí z vlastních prostředků? Proč se navíc této špíně zaprodává Transparency International (TIC) ?  Možná právě proto, že se opět na vrchol mezi kandidáty dostává konkrétní jméno. A stokrát opakovaná lež se stává pravdou. A tak se v této korupcí prolezlé zemi, kde transparentní není ani nákup školních lavic, nejdůležitějším ukazatelem stává transparentnost kampaně, avšak u všehoschopného člověka, s netransparentními úmysly, v minulosti transparentně využívajícího Ksč pro získání výhod, aby se po revoluci bleskurychle zdemokratizoval a stal se zapřísáhlým antikomunistou.
       V konečném důsledku se mi jako nejtransparentnější kandidát jeví muž s netransparentní tváří - Vladimír Franz, který zcela transparentně není napojený na mafiánské zájmové skupiny.
       Co by tomu však řekl svět, mít prezidenta zmalovaného jako obrázek ? 
Stále jsme tedy nevyspěli natolik, aby nám na vzhledu nezáleželo. Raději si tedy zvolíme nepomalovaného, hlavně médii dobře zviditelňovaného. 
Co na tom, že nejžhavější kandidát má duši špinavou? 
Hlavně, že na ksichtu je čistý.

Přidejte prosím svůj názor na jednotlivé kandidáty a nebo napište na: 
martin.sliva@cestivlastenci.cz
Související příspěvky:
Jak se nám to rýsuje...

Žádné komentáře:

Okomentovat