U příležitosti dvacátého páteho výročí "Sametové revoluce" jsme na obou programech mohli vidět nejrůznější dokumenty či připomínky z období před revolucí či z revoluce samotné. Tu dobu jsem zažil a mnohé si pamatuji a nemohu se ubránit pocitu, že se pravda opět ohýbá k podobě jaká se zrovna hodí do krámu. Nechci se tímto zastávat bývalého režimu, poněvadž jistě bylo spácháno mnoho zla, avšak z dokumentů vyplývá, jako bychom v Československé republice chcípali hlady a zimou pod mosty, jako bychom byli národem pologramotů či negramotů, a tak se mladé generaci nedivím, že dnešní stav považují za to nejlepší co nás mohlo potkat. Mladá generace však nemusí jen přijímat to, co je jim podáváno oficiálními médii a mohou se svých rodičů či prarodičů.
Krátce - většina významných postav z listopadu 1989, kterých bych si dnes mohl opravdu vážit již nežije. Zbývá snad již jedině Marta Kubišová, která často bývá pro svou lásku k němé tváři bývá objektem posměchu, ačkoliv obětovala svou kariéru, aby si zachovala svou čest. Stejně jako Karel Kryl v písničce Demokracie rozkvétá i ona naznačila, že její představy o polistopadovém vývoji byly poněkud jiné ( v dokumentu ČT - Magický hlas rebelky: " Již 45 let slibuji, že vláda věcí tvých zpět se navrátí a ono to nepřichází.").Z tohoto pohledu se dá říct, že revoluce, která měla být předzvěstí skutečné svobody byla Martě, Karlovi, vám i mně ukradena těmi, kteří dnes mají plné huby svobody a demokracie.
Přidejte prosím svůj názor nebo napište na:
martin.sliva@cestivlastenci.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat