30. října 2014

Prezident (se) vyznamenal

      Ach jo... Těmito slovy by mohl začít a zároveň skončit tento příspěvek.
Předávání nejvyšších státních vyznamenání jsem vždy považoval za jeden z největších svátků, který může posílit naši národní hrdost. Ač bych velmi rád konečně napsal něco kladného k naší politice, stále se mi to nedaří, protože prezident Zeman, ale i někteří ocenění tuto "svátost" dokonale degradovali.
       Jednu jedinou pozitivní odezvu letošní předávání vyznamenání bych přeci jen měl. A sice ocenění Sira Nicolase George Wintona. I zde se však prezident zachoval jako... jako... minimálně jako nesoudný člověk, tím, že podmínil ocenění osobním převzetím. Kdyby opravdu choval úctu k siru Wintonovi, tak by byl ochoten sednout do letadla a místo, aby letěl s Kelnerem do Číny, tak zaletěl  vyznamenání osobně předat sto pěti letému starci do Británie. Nakonec faux pas by se určitě neodpustil, když mohl Vondra letět vládním speciálem do USA vyznamenat vrahy Mašíny, tak proč by Zeman nemohl letět do Británie ocenit zachránce 669 DĚTSKÝCH životů? Vyjádřil by tak nejvyšší úctu.
       Vyznamenání pěti padlých českých vojáků nijak neodsuzuji, avšak kecy kolem toho, že odpad národa je označuje za žoldáky si mohl odpustit. Tento odpad je cca polovina lidu, která mimochodem živí i Zemana (btw. - abych byl moderní - dobře se daří rozdělovat slovanské národy). Pokud to však zhodnotíme z čistě právního hlediska: Povoluje Ústava ČR okupaci cizích států? Je ČR ve válce s Afganistánem? Jakmile odpovíme na tyto otázky NE, tak tam naši vojáci nemají co dělat a jsou žoldáky ve službách USA potažmo NATO a jsou okupanti. Vojáci na území cizího státu jsou vždy okupanti. To, že jsme členy vojenského uskupení nijak neospravedlňuje naši přítomnost v Afganistánu - ČR není ve válce s touto zemí.
       Korunu ceremoniálu nasadilo ocenění umělců, kteří se podíleli na prezidentské kampani a také neúcta jednoho z nich k celému aktu, když se dostavil v oděvu odpovídajícímu spíše techno party pod širákem.
       Osobně se také domnívám, že prezident mohl ocenit nebohého chlapce ze Žďáru nad Sázavou, který projevil obrovskou osobní statečnost, mohl tím alespoň částečně zmírnit utrpení rodičů. Pokud by byla vůle a úředníci "hejbli" prdelí, tak nic nevadilo, že návrh přišel pozdě. Ovšem - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody. A kdo rychle dává, dvakrát dává. Takže vyznamenat Petra Vejvodu za rok nebo za deset, je již celkem jedno.
Přidejte prosím svůj názor nebo napište na:
martin.sliva@cestivlastenci.cz

Související příspěvky:
Pochybuji... 

Žádné komentáře:

Okomentovat