Tak zpět do práce

       Zjistil jsem, že mě jednou ročně  přepadne nechuť cokoliv řešit, o to méně politické zvratky, kterými nás naši politici zásobují, kterými nás zásobují naše, ale i zahraniční média. A že v posledních měsících toho bylo až příliš. Hodně se hovořilo o Ukrajině, ještě více o Ruské hrozbě pro náš stát, Schwarzenberg otevřeně vyzýval k agresi proti Rusku, ostatní nezůstávali moc pozadu. Kdyby však došlo na "lámání chleba" tak zase zdrhnou a v klidu popíjejíce čaj a whisky, z bezpečné vzdálenosti sledujíce, jak se to tu mlátí a národ trpí, aby pak po návratu mohli kázat svá moudra a morálku.
       Američani kolonizují Evropu, armáda USA je v Pobaltí a postupně svírá Rusko do kleští, podpořená americkou fašistickou propagandou hlásající ohrožení demokracie agresivním Ruskem, Sýrií, Lýbií, Čínou a mnoha dalšími zeměmi, ze kterých je ještě možno něco ukořistit.
       Po měsíci nečinnosti však zjišťuji, že mě to stále nenechává chladným a říkám si, že nás je třeba i více, a že snad jednou se ozveme proti těmto nepravostem, aby politici nemohli hazardovat s našimi životy, rodinami, dětmi. A tak si říkám, že nečinností jim dávám (dáváme) více a více prostoru pro další intriky, lumpárny a vraždění a nehodlám se s tím smířit.

       Tak Martine - zpět do práce, třeba to má význam !