Docela s obavami sleduji, jak tato slova platí i po více než dvou stoletích. Dobří lidé jsou natolik zavaleni starostmi o své vlastní přežití, že zlo zažívá každodenní úspěchy. Po pádu železné opony se takřka jedinou mocností staly Spojené státy Americké a svou rozpínavostí a agresivitou si nezadají s nacistickým Německem. Po nástupu Hitlera k moci, Evropské státy také pouze přivíraly oči nad jeho rozpínavou politikou, stejně tak svět přivírá oči nad rozpínavou politikou USA. Zlo je dokonce podporováno OSN, která by měla dbát na udržení světového míru a dodržení mezinárodního práva. Nad úspěšností "Americké propagandy" by bledl závistí i Joseph Goebels.
Spojené státy jsou od II. Světové války tou nejagresivnější zemí na světě. Jejich sebevědomí je posílenou vyspělou vojenskou technikou používanou proti protivníkům vybaveným zbraněmi ze 70-tých let minulého století. Přesto, USA žádnou válku fakticky nevyhrály. Jednak to neumí, jednak jejich cíl není vyhrát a vládnout, nýbrž zničit a vykořisťovat. Tak tomu bylo, jest a bude i v případě zemí blízkého východu. Scénář je pokaždé stejný - smyšlené zprávy o jaderné hrozbě pro okolní svět (Irák), či boj za demokracii ( Libye) a nebo použití chemických zbraní proti civilnímu obyvatelstvu (Sýrie), útok posvěcený či neposvěcený OSN a v konečné fázi zničení infrastruktury, nastolení "bezvládí" a rozvrácení hospodářství daného státu. Následuje půjčka na obnovu infrastruktury a samotná obnova - jak jinak společnostmi USA.
Přestože i tradiční spojenec Velká Británie od případného útoku na Sýrii dává ruce pryč, USA nacházejí bojechtivého spojence ve Francii (národ, který nebyl schopný se postavit vyspělé armádě nacistického Německa a raději kolaboroval, dnes stojí po boku jiného agresora a vlastně kolaboruje rovněž). Pravděpodobně však i Francouzům jde hlavně o ekonomickou stránku.
Co však může "obyčejný" člověk udělat proti triumfu zla? Mohlo by se zdát, že takřka nic, opak je však pravdou. Každý občan své země se může ptát politiků, proč ženou zemi do války? Proč posílají na smrt své občany, syny svých voličů? On totiž žádný politik se sám do války nevrhne a z cizího krev neteče. Ptejme se i my, proč stojíme po boku vrahů a agresorů? V ústavě by mělo být zakotveno, že armáda ČR nesmí být vyslána bojovat mimo území státu, aniž by to bylo schváleno plným počtem zákonodárců a posvěceno mezinárodní institucí.
Slušní lidé - nebuďme nečinní - udělejme, alespoň maličkost, přičemž každá z těchto maličkostí může přispět k tomu, aby se svět neocitnul na pokraji dalšího světového konfliktu a zlo nezažilo další triumf.
Přidejte prosím svůj názor a nebo napište na:
martin.sliva@cestivlastenci.cz
Související články:
Žádné komentáře:
Okomentovat